Almanach

My hasiči jdeme pevně a vzorně s naším občanstvem
 – sloužíme všemu lidu – stojíme věrně a jednotně
ve službách celé veřejnosti! Neb naše heslo jest

 

 

„BLIŽNÍMU K OCHRANĚ A
VLASTI K OBRANĚ“

 

 

V upomínku pro členy budoucí, dle poznatků našich starých
a dobrých bratrů hasičů napsal v Komárově léta páně 1938

 

                                                                               Antonín Kůta t.č. velitel sboru

 

Při sestavování zprávy o stodesetileté činnosti sboru dobrovolných hasičů v Komárově se vycházelo ze zápisů z pamětní knihy sboru a zpráv z výročních valných hromad našeho sboru. U almanachu vydaného ke 100. výročí založení sboru je popsána činnost organizace a zásahové jednotky do roku 2005. V letošním vydání se podrobněji zaměříme na období posledního desetiletí, ale ani o předchozí období nebudete ochuzeni.

V našem obvodě byl jako první založen hasičský sbor Komárovských železáren v roce 1888. Ten zasahoval v širokém okolí, proto se začalo o založení hasičského sboru v obci Komárov uvažovat až v roce 1905. V roce 1906 se otázka hasičského sboru dostala na jednání obecního zastupitelstva na návrh jeho člena Ivana Vokurky. Bylo rozhodnuto svolat občany Komárova a Kleštěnice do hostince Leopolda Tůmy. Tato schůze se konala 26. prosince 1906 a byl na ní založen místní hasičský sbor. Schůze byla hojně navštívená a do sboru se přihlásilo 41 občanů z Komárova a 6 občanů z Kleštěnice.

Současně byly vypracovány stanovy a předány na okresní hejtmanství ke schválení. Volby byly provedeny lístky a byli zvoleni:

starosta:                               František Plecitý – obchodník
velitel:                                  Ivan Vokurka – slevač
nám.velitele:                       Karel Puchmeltr – rolník
a členové výboru:              Jan Jelen, František Šmíd, Antonín Moutelík a Antonín Cajthaml

za náhradníky:                   František Spicl a František Ernest
prohlížitelé účtu:               Zdeněk Fiala, Jan Valdhanz a František Kouba

Spolková místnost byla určena v hostinci „U Tůmů“. Dne 29. prosince 1906 se konala první schůze výboru, na které byli zvoleni další funkcionáři:

jednatel:                               Jan Jelen – kovář
pokladník:                           Antonín Cajthaml – mlynář
správce nářadí:                  František Šmíd – zámečník
spolkový sluha:                  Dominik Sviták – obecní strážník

Na této schůzi bylo schváleno uspořádat dne 5. ledna 1907 I. hasičský věneček v hostinci „U Tůmů“ s jednotným vstupným korunu dvacet na osobu. Z kroniky se dočítáme, že hrubý příjem z věnečku činil 170 korun 10 haléřů a celkové vydání bylo 66 korun 98 haléřů.

Obec zakoupila nejnutnější výstroj a výzbroj, především pak ruční stříkačku, která skutečně byla v krátké době předána sboru.

 

15. ledna 1907 začal sbor svoji činnost převzetím stříkačky do obce Komárov. Zajišťování výstroje a výzbroje bylo již tenkrát spojeno s finančními obtížemi. Proto sbor požádal zámožnější občany o finanční dary na provoz. Od knížete Viléma z Hanau obdržel dar 100 korun. Protože sbor neměl svoji zbrojnici, tehdejší starosta obce dal k dispozici část své stodoly. V pozdější době byla zbrojnice přestěhována do kůlny za radnicí, kde zůstala až do roku 1945.

V roce 1907 byly prováděny podle vypracovaného a schváleného Služebního a Jednacího řádu hasičské hlídky při pořádání divadel a zábav. Odměna za ně byla stanovena 2 koruny.

V roce 1909 sbor poprvé účinně zasáhl při požáru ve zdejších železárnách a po zásluze dostal odměnu. Běžně pak sbor zasahoval při požárech v okolí Komárova. V roce 1910 to byl požár kostela v Mrtníku, 1911 požár v Újezdě a lesní požár na Felbabce a v roce 1912 u Františka Vokurky v Malé Vísce. A tak bychom mohli jmenovat další požáry.

Bohatá činnost sboru byla narušena I. světovou válkou. Znovu živěji pokračovala v roce 1918 po vyhlášení Československé republiky. První poválečná schůze se konala 24. listopadu 1918. K tomuto dni měl sbor 2 členy zakládající, 20 členů činných a 39 přispívajících. Proto v roce 1922 byl proveden nábor nových členů a bylo získáno 37 přispívajících.

 

V roce 1924 se sbor připravoval na župní sjezd, který se uskutečnil 6. července téhož roku v Komárově za velké účasti z řad hasičstva a ostatních občanů. Byla to ukázka připravenosti dobrovolně chránit majetky lidu i vlasti. Život šel dál a práce sboru pokračuje ve stejném tempu – cvičení a zásahy u požárů. Při oslavách třicetiletého založení, které se konaly 24. ledna 1937, měl sbor: l člena zakládajícího, 22 členů činných, 192 členů přispívajících.

32. valná hromada se konala 28. ledna 1939. Byla zde hodnocena bohatá činnost našeho sboru. Veškerá tato dobrovolná, poctivá a snaživá práce byla zastavena okupací naší vlasti německými fašisty. Tímto okamžikem přestává veřejná činnost a zůstává jen možnost zasáhnout v případě potřeby. Z tohoto ústraní se rázem probouzí činnost v roce 1945, kdy celý národ povstal, aby se osvobodil od útlaku nacismu

Zbrojnice byla přestěhována do staré smaltovny, kde se v krátké době vystřídalo několik požárních automobilů. Byla provedena velká kampaň pro získání finančních prostředků a nábor pro získání nových mladých členů. Spolková a výcviková činnost je při padesátiletém výročí odměněna. Od Okresní správy požární ochrany sbor obdržel speciální požární vůz TATRA 805.

V roce 1968 byl objekt, ve kterém se nacházela naše klubovna a zbrojnice, při výjezdu jednotky na čerpání studny v obci Kleštěnice, zbourán. V ruinách zůstalo velké množství dokumentace a jiného materiálu. Zbytek se ztratil nebo úplně zničil nevhodným skladováním. Důvodem zbourání byla výstavba autoservisu Komunálních služeb MNV Komárov.

Po této události bylo jednáno s národním výborem o výstavbě nové požární zbrojnice. Rada požadavku vyhověla a 15. srpna 1968 se začínají stavět garáže budoucího požárního domu. Před zimou bylo již auto a některá výzbroj pod střechou. 18. června 1970 byla započata vlastní stavba a 17. listopadu byla hrubá stavba dokončena. Na stavbě se podílela většina členů sboru pod vedením Jaroslava Hrabáka st. Dne 16. června 1973 byl slavnostně otevřen k užívání požární dům. Uskutečnilo se námětové cvičení na objekt Sokolovice. Při slavnostní schůzi byla oceněna práce nejaktivnějších členů: Hrabáka Jaroslava st., Mudry Františka, Havránka Václava a ostatních.

 

Po otevření požárního domu se znovu začala rozvíjet činnost sboru. Školením a praktickými cvičeními se zkvalitňovala akceschopnost jednotky pod vedením velitele a správce požárního domu pana Zdeňka Trojana.

V této době pracoval výbor v tomto složení:

 

předseda:                            Hrabák Jaroslav st.
velitel:                                   Trojan Zdeněk
ret.prevence:                      Vokáč Bohuslav
kulturní ref.:                      Palek Jiří
ref.mládeže:                       Červenka Ivan
pokladník:                           Wimmer Jiří
jednatel:                              Vilt František
strojník:                               Mudra František

 

Členové sboru se zapojovali do akcí národního výboru, kde byli hodnoceni mezi nejlepšími, jak při výstavbě kulturního domu, tak obchodního domu Mír i při výstavbě nové mateřské školky. Dne 15. července 1980 byla Okresním sborem Požární ochrany v Berouně předána naší jednotce do užívání ČAS 25. Stávající vozidlo TATRA 805 bylo zasláno na generální opravu, z které bylo vráceno počátkem jara 1981.

V roce 1986 začala nést dobré výsledky práce s družstvem mladých požárníků. Naši mladí dosáhli několika pěkných umístění v soutěžích hry Plamen i v soutěžích pořádaných pionýrskou organizací. Koncem tohoto roku oslavila naše organizace sedmdesátileté výročí založení sboru. Na slavnostní schůzi byla zhodnocena práce členů a výboru, nejlepší byli oceněni. Uznání se dostalo i kvalitě zásahů našeho sboru při požárech. Například při požáru lesa na Jivině a Kleštěnici. Naše jednotka také několikrát vyjížděla k požárům způsobeným vypalováním trávy a pálením klestu. K lepšímu svolávání jednotky byla zabudována nová poplachová siréna na stožár u požárního domu.

Ze zdravotních důvodů byla provedena změna velitele jednotky a předsedy základní organizace. Po veliteli panu Františku Chrástovi přebírá funkci pan Antonín Čepelák, po předsedovi panu Zdeňku Trojanovi pan Vladimír Havránek. Správcem požárního domu v Komárově se stává pan Jiří Palek a vedoucím mládeže pan Jaroslav Šlechta. Výbor organizace se stabilizoval. Po školení a výcviku pořádaných Svazem požární ochrany a Okresním sborem Požární ochrany Beroun obdržel velitel osvědčení.

V roce 1990 se změnami ve společnosti se mění i název organizace. Vracíme se od požárníka k hasičům. Ruší se název Svaz požární ochrany a nastupuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Dne l. 12. 1990 se uskutečnil mimořádný sjezd SH ČMS, na němž byly schváleny nové stanovy, které byly dne 9. 4. 1991 zaregistrovány ministerstvem vnitra.

V roce 1993 dochází k podstatnému zkvalitnění činnosti zásahové jednotky především také tím, že do hasičského domu byla zabudována radiostanice s dálkovým ovládáním sirény přímo z Hasičského záchranného sboru Beroun.

                V tomto roce vychází i novela Zákona o Požární ochraně a o zřizování dobrovolných zásahových jednotek v obcích. Do tohoto plánu v rámci okresu Beroun byla zařazena také naše jednotka jako JPO III. V roce 1994 v měsíci květnu je sepsaná s obecním úřadem zřizovací listina dobrovolného veřejného požárního sboru v obci. Obecní úřad jmenuje velitelem na základě osvědčení o odborné způsobilosti pana Antonína Čepeláka, vrchním strojníkem pana Miroslava Wimmera, strojníkem pana Josefa Posa a preventistou obecního úřadu pana Jaroslava Hrabáka. Zásahovou jednotku tvoří 15 členů, z toho 2 ženy. Všichni členové prošli zdravotní prohlídkou a jsou pojištěni u Hasičské vzájemné pojišťovny.

Hasičským záchranným sborem Beroun byla jednotka zapojena do hasebního plánu našeho okresu. Členové se pravidelně zúčastňují školení a výcviků, které vede nadporučík Jiří Košťálek z HZS Beroun. Výcvik je prováděn například s výškovou technikou, sebezáchrana a záchrana osob s dýchacími přístroji a podobně. Osm členů absolvovalo fyzické testy, které se konaly na HZS Beroun. Během roku se jednotka stabilizovala na 19 členů, V praxi to znamená dvě zásahová družstva plus velitel a jeho zástupce. Jednotka je hodnocena jako jedna z nejlepších v kategorii JPO III. Hovoří pro to i několik zásahů, při kterých jednotka zasahovala.

Největší prověrkou však byla „velká voda“ v noci z 25. na 26. června, kdy se po dlouhotrvajícím dešti vylily z koryt potoky protékající Komárovem. Především došlo k zaplavení spodní části náměstí Míru, přilehlých domů, zahrad a základní školy. Bylo evakuováno 75 občanů. Hladina vody na náměstí dos